S postupujícím jarem předal duben, měsíc lesů přes květen, měsíc lásky, vládu měsíci červnu, slaveném od roku 1959 jako měsíc myslivosti. A protože tento letošní „myslivecký červen“ má na předkláštersku určitý lokální významný přídech, protože přesně před 90 lety, v roce 1923 byl jednou ze zakládajících organizací tehdy vznikající Československé myslivecké jednoty také „Spolek přátel myslivosti pro Tišnov a okolí v Tišnově“, dovolte mně v této souvislosti pár vět z historie a malé zamyšlení na konec.
Počátek myslivosti jako logické národohospodářské činnosti člověka v našich zemích můžeme najít v usnesení Českého sněmu z roku 1573, jehož součástí je nařízení o ochraně zvěře. V roce 1641 vydává císař Ferdinand III. ustanovení o lovu pro Čechy, ve kterém se uvádí, že myslivost je kratochvílí šlechtickou, poddaní jsou při lovech povinni robotami. Vzdělávání myslivců se děje zpravidla tříletou výuční dobou u zkušeného myslivce, zakončené slavnostním „přijetím v počet myslivců“ a předáním výučního listu, tesáku a lovecké trubky. Císař Josef II. vydává v roce 1781 patent o zrušení nevolnictví a v roce 1786 řád o myslivosti neboli všeobecný honební patent, který uvolňuje poddaným v robotách, upravuje ochranu polních plodin a ukládá hradit škody působené lovem a zvěří. Císař František Josef I. vydává v roce 1849 říšský zákon o myslivosti č. 154., bylo zrušeno dominikální výsadní lovecké právo a právo myslivosti bylo spojeno s vlastnictvím půdy. Po vzniku Československa v roce 1918 byl v roce 1919 ustaven Československý lovecký a kynologický říšský svaz, v roce 1923 založena myslivecká organizace Československá myslivecká jednota. Po roce 1945 vychází zákon o myslivosti č. 225/1947 Sb., a v důsledku politických událostí z roku 1948 byli od roku 1951 vyloučeni z pronájmu honiteb jednotlivci, uzavírat nájemní smlouvy mohly jenom tzv. lidové myslivecké společnosti. V roce 1962 byl vydán nový zákon o myslivosti č. 23/1962 Sb., který odloučil výkon práva myslivosti od vlastnictví honebních pozemků. Právo myslivosti příslušelo organizacím (státním lesům, státním statkům, jednotným zemědělským družstvům), které ho mohly či musely za úplatu postoupit uživatelům, a sice pouze mysliveckým sdružením. Tento právní stav změnil až zákon nový, č. 449/01 Sb. a v roce 1992 byl název Český myslivecký svaz změněn na Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ). Česká republika je členem Mezinárodní rady pro myslivost a ochranu zvěře CIC, zastoupením ČR je pověřena ČMMJ. Od roku 1995 je ČMMJ také členem Federace mysliveckých organizací Evropské unie – F.A.C.E.
Tolik krátce z historie a teď něco málo z reality, a to nejen z předklášterských honiteb. Červen nebyl za měsíc myslivosti zvolen náhodně, ale proto, že nám příroda zejména v této době dává v honitbách své dary v podobě kladených mláďat zvěře, zejména srnčí.
A každoročně se opakuje v Záchranných stanicích volně žijících zvířat a v ordinacích veterinárních lékařů stále stejný scénář : nález domněle opuštěného mláděte a jeho následný transport k jeho záchraně. A tady chci zopakovat : Pokud mládě (srnče, zajíc…) v klidu leží, je vše v nejlepším pořádku. Opuštěné srnče zmateně pobíhá, píská a kvílí a je slyšet půl kilometru daleko. Je normální, že ho srna (nebo zaječice mladého zajíčka) dočasně nechá o samotě, jednak aby se napásla, jednak aby k němu nepřilákala predátory. Prostě zvíře se chová trochu jinak než my lidé, kteří děláme chybu, že si zvířata, zejména v poslední době, moc hominizujeme. Pokud budeme, byť v dobré víře, na mládě sahat a manipulovat s ním, zabijeme ho tím, nebo v lepším případě odsoudíme k životu v zajetí. Řečeno s klasikem : dobrými úmysly dlážděna je cesta do pekel…
Je snad zbytečné dodávat, že zejména plná (březí) samičí zvěř potřebuje maximální klid. V této souvislosti se neubráním poznámce v důsledku své profesní deformace: Chovatelé psů jistě vědí o dramatickém nárůstu výskytu Aujezskyho choroby u divočáků a o úhynech psů při kontaktu s touto chorobou. Tím, že nenecháte svého psa pobíhat volně v honitbě, nejenže dodržíte zákon a neublížíte zvěři a jejím mláďatům, ale zároveň chráníte i život svého zvířecího kamaráda. Proti Aujezskyho chorobě neexistuje zatím účinná vakcina, onemocnění končí ve všech případech smrtí psa a k nakažení stačí pouhý kontakt s čerstvým sekretem od černé zvěře v prostředí, nemusí nutně dojít k přímému styku s nemocným zvířetem. Jinak asi netřeba dodávat, že už mnoho psů nepřežilo setkání s bachyní, chránící svoje selata. A černé zvěře je v lesích kolem Vejrovky opravdu hodně…
A malá glosa na závěr : tak jako by nebylo prozíravé jezdit na silnici bezpečně jenom v dubnu, protože je to ( kromě měsíce lesů) taky měsíc bezpečnosti silničního provozu, neslavme měsíc myslivosti jenom v červnu. Slavme ho obrazně řečeno celoročně. Chovejme se k přírodě, zvěři a jejímu životnímu prostředí ohleduplně celý rok. V konečném důsledku tím prospíváme sami sobě…
MVDr. Karel Chalupník